Myšlenkomat

Doba je teď hodně „divná“ a já bych tak vlastně s klidným svědomím nazval i současné vzdělávání. Podle toho, co všude čtu, učím i na „divné“ škole. Nepatříme totiž mezi ty, kde by se žáci spontánně vrhali na domácí úkoly, online ‚meety‘ a už vůbec ne na dobrovolné konzultace nebo jiné podobné školní aktivity. Ne že by nic nedělali. Jen k tomu přistupují adekvátně věku a po svém…

…podle mě tomu tak úplně být nemusí. Nakonec, které zaměstnání dřinou není, když se dělá poctivě?! Pravda, kantořina je v současnosti díky různým vlivům (a s ohledem co všechno ovlivňuje) asi profesí trošku podceněnou. Má totiž tu velkou (ne)výhodu, že přináší své ovoce většinou až s časem. Musí nejdříve „uzrát“. Ale o tom třeba až jindy…