Mám na Rožínce taky ozoboty. A jeden z nich je na cestování opravdový fajnšmekr. Jak už to ale v podobných situacích bývá, ne všechny dobrodružství mu vycházejí. Někdy je jeho putování plné parádních zážitků, jindy stojí proti němu snad samo peklo – třeba tak jako tento čtvrtek…
To si totiž ozobot naplánoval cestu za kamarádem do Plzně. Dlouho se spolu neviděli, a tak když se náhodou potkali v Brně, slovo dalo slovo, a i když bylo od začátku jasné, že to nebude jednoduché, pustili se do akce – domlouvání termínu, detailů setkání atd. Vše probíhalo ze začátku hladce, jenže leden ukázal svoji mnohem náročnější tvář než se čekalo.
Na Rožínce museli kvůli nedostatku sněhu přesunout lyžák, tím pádem i pedagogickou radu, a co čert nechtěl, ta vyšla přesně na termín, kdy měl ozobot namířeno do Plzně. No, nějak to i tak snad zvládneme, řekli si kamarádi. Jenže to netušili, že to nebyl poslední klacek, který jim byl hozen pod nohy. Když ozobot z Rožínky s vyplazeným jazykem dorazil domu z porady (kdo nikdy nezažil pololetní poradu ve školství, asi nebude chápat, kolik síly dokáže ubrat) a začal se chystat na cestu do Plzně, následoval jeden kotrmelec za druhým. Nejdřív se kamarádům nedařilo najít to správné spojení, poté pro změnu přestala poslouchat technika (zlobila webkamera, MacBook vyměněný za iPad…). Prostě situace, kdy byste nejraději se vším praštili…
Jenže když mají ozoboti něco naplánované a těší se, nevzdávají to. A tak se kamarádům i přes všechnu tu únavu a překážky hozené pod nohy, nakonec podařilo spojit a věnovat se tomu, co si dali za cíl. Pravda nebylo to ideální setkání, občas bylo vidět, že zvlášť ozobot z Rožínky není úplně ve formě 😇 (energie určená pro tento den se prostě rychle blížila k nule, navíc se musel ještě potají během povídání věnovat té zákeřně zlobící technice), ale nakonec to zvládli. 🙃
A protože setkání našich kamarádů pozorovalo zpovzdálí několik dalších „ozobotích cestovatelů“, přidávám sem k nahlédnutí všechno to, o čem si Rožínka s Plzní povídali. 😉 Třeba by se něco z toho mohlo někomu při putování po barevných ozobotích cestách hodit…
Ať vám tedy materiály slouží – zejména jako inspirace, kterou si rozvinete podle svých potřeb a konkrétní situace. Hlavně se nebojte improvizovat a zkoušet. Ozobot toho umí opravdu hodně a je jen na vás, kde najdete jeho hranice. O tom, že práce s nimi bude žáky bavit, totiž vůbec nepochybuji…
P. S. Uděláte nám radost, když do komentářů napíšete svoje zkušenosti a eventuálně se „pochlubíte“, co se vám povedlo a jak na ozoboty žáci reagovali. 😉
Vystudoval učitelství matematiky a zeměpisu na MU v Brně. Již od studentských let ho fascinovaly počítače a jejich možnosti. Proto vždy hledal cesty, jak tyto technologie rozumně a efektivně uchopit. To ho dovedlo až k pravidelnému zařazování a využívání ICT ve vyučovací hodině jako běžné pomůcky. Aktivně se snaží dělit se širokým okolím o své know-how i v rámci skupiny GEG Uranium a na Twitteru.